Odprostěte se od pocitu křivdy

Ze všech myslitelných ztrát se nejhůře odstupuje od rozchodu. Rozchod, není-​li uzavřený a moudrý ve své přirozenosti, že se dvě cesty oddálily, je mnohem komplikovanější než smrt.

Z osobní zkušenosti vím, že smrt milované osoby je bolestivá na mnoha úrovních, ale v jednom bodě máte jasno. Nelze bytost povolat zpět ve fyzickém těle. Na vaší úrovni vnímání reality záleží, v jakém čase dokážete přijmout odchod milované osoby.  Není to o tom, čím dříve, tím lépe. Ano vzhledem k procesu bolesti a truchlení ano, ale každý máme své tempo a svůj čas… nicméně toto je jisté.  Bytost odešla a není návrau.  V rozchodu je to jiné. Propustit parnera po rozchodu, živou bytost, může být mnohem komplikovanější.

Tato životní lekce královsky veliká. Neboť ten, který vás opustil stále žije a ve vás může přetrvávat pocit křivdy. I toto je ztráta a jako takové přísluší období truchlení. Je přirozené truchlit nad ztrátou blízkého, ať se uskutečnila a naplnila jakokoli formou, Ale my to neděláme. Netruchlíme a nedovolíme si to. Truchlení nás vede k sobě. Truchlením zůstáváme u sebe a svých pocitů, ale toto my snadno vyměníme za jiný pocit a tou je zlost.  Zlobíme se, nelíbí se nám jak to dopadlo a hledáme důvody a viníka. Můžete se zlobit na něho, na způsob jakým teď žije a jak žil s vámi, můžete poukazovat na cokoli v jeho životě, ale dokud si nevšimnete, že to vše patří k vám, jen mrháte svou životní energií a nepřichází k vám vaše moudrost.

Pocit ukřivděnosti je signálem, že jste neodpustili a sami se nevyvlékli z emocionální závislosti na druhém. Pokud tento pocit trvá, jste stále v závisosti na druhém, nemůžete žít svůj život za sebe. Vaši pozornost směřujete na toho druhého, ven a ne k sobě. Vaši pozornost “drží” jen ten druhý. Tomu věnujete energii, která má být použita pro vás a váš život. Tato vaše orientace na druhého partnera ukazuje na vaši závislost a nesamostatnost – přestože se emoce jeví jako zlost a zloba. To není o síle a to ani trochu. Tyto projevy naznačují kudy se sami připravujete o energii. O svou životní sílu. Kde jí mrháte.

Ano neni zprvu snadné rozpoznat tuto svou mýlku. Ale pokud vám to dojde – je potřeba truchlit a skrze truchlení partnera propustit. Každý den, který prožijete v závislosti, nejste ještě na cestě ven. Naopak, držíte se starého a podporujete svou energií zlobu a neradostný vztah mezi vámi.

Tatkto ztrácíte každý den, kdy jste mohli být blíže radosti a setkání se s novou láskou, novým partnerstvím. Tam kde se jedny dveře zavřely – otevírají se druhé.

Ale to težko uvidíte, když stále civíte na tu petlici původních vrat.

Otočte svou pozornost dovnitř sebe sama, abyste si všimli, že to tam bolí. To je známkou vaší citlivosti. To je v pořádku, že cítíte ztrátu. Vaše zranitelnost je i vaší silnou stránkou. Pokud toto v sobě popřete, třebaže ve strachu, aby vás již příště nic takového nepotkalo, dokážete tím jen zavřít své srdce – aby necítilo bolest. Jenže srdce, které necítí bolest se od ní drží dál a tím se drží dál i od přožívání a od lásky samé… bojí se bolesti, ale ještě více se bojí života a žít.

Kdo připustí svou zranitelnost, je si vědom, že zná bolest a s touto zkušeností může jít do dalšího vztahu. Za svou bolest jsme zodpovědni sami. Bývalý partner nenese žádnou zodpovědnost za naši bolest. Nemůžeme jej z toho vinit a ještě žádat aby nás jí zbavil. Tu moc nad sebou máte jen vy sami.

Dovolte si milovat sebe včetně všech svých bolestí. Dovolte odejít lidem z vašeho života, pokud tam nechtějí být.

Vidíte v tomto aktu svou velkorysost a respekt? Zda jste velkorysí a respektující poznáte podle dalšího vztahu, která vás potká.

Otevřete se tomu co přichází s důvěrou, že můžete být zraněni alei sami zranit, že můžete být milováni a též milovat a že vaše srdce je otevřené a odhodlané říci životu ANO.

Krásné dny s láskou Monika