Přechodové rituály – směrovky v životě. PŘEJDEŠ?

Vidím ve své praxi, kolik mužů i žen zůstává viset v nějakém období svého života, ačkoli se svým věkem již přesunuli do jiné fáze. Každá fáze je oblast nebo časový prostor, chcete-li, jenž nás vede a ukazuje, co je zde naše role, úloha, úkol, co je smyslem tohoto období.

A co se stane, pokud se neposuneme, pokud NEPŘEJDEME?


V současné době mnoho z lidí cítí potřebu proměny a následují ji. Nemálo žen  i mužů žije bez partnera a hledá toho pravého, tu pravou. Všimli jste si, kolik 40 letých se chová jako puberťáci, kolik lidí zůstává ještě ve 45 letech u svých rodičů a jaká je rozvodovost? Jak dospět a jak to dovoli svým dětem? Proč vztahy nevydrží? Pomohou rituály? Za mne ANO, ale…

Dříve byly rituály pravidelnou součástí běžného života.

Význam rituálů přesahuje běžný denní život. Jeho vliv je mnohem silnější a hlubší, než dnes umíme vidět. Rituály vždy působily na více úrovní života.   Rituály utvářejí náhled na člověka, pomáhájí viděl život jako celek a dávají životu smysl, význam a hloubku. 

Jestliže rituály nejsou v životě přítomny, pak na vnímání člověka a jeho světonázoru působí a podílí se něco jiného. Člověk je formovaný reklamou, médii a pokřivenou představou rituálů, které markýruje aniž věděl, k čemu slouží.

Pokud je člověk ve spojení s prapodstatou rituálů a zároveň vnímá soudobý svět, musel by některé aktivity již dávno chtít změnit, či se jich neúčastnit. Jako např. ctít vynášení smrtky a její pálení nezaměňovat s upalováním čarodějnic.

Rituál je mocný nástroj uvědomění

Rituály a ceremonie jsou mocné nástroje, které svým vlivem dosáhnou daleko do rodové linie a ovlivňují  nejen nás, ale působí i na naše děti a skrze naše děti.

Rituály, obřady a oslavy manifestují momenty, které by neměly uniknout naší pozornosti. Podívejme se na rituály, které oslavují.

Mnohdy ve svém životě slavíme. Např. narození dítěte, svatbu, promoci... A často se tu jedná jen o příležitost se opít a pořádně pobavit. Pravý hluboký a povznášející význam uniká a končí vyspáním se z kocoviny. 

V naší zemi a potažmo v našich životech nemají v současné době pravidelné rituály přiliš velké zastoupení.

Sama v tom vidím i jistou výhodu.

Absence rituálů nám dává i velkou svobodu a osobní prostor pro vlastní pojetí rituálů. Nejsme  silou tradice drženi v provádění něčeho, čemu nerozumíme, čehož význam je skryt nebo nám vůbec není znám.

Obřady do života patří

Obřady a rituály do našeho života neodmyslitelně patří. Oslavují život, dávájí váhu a sílu některým momentům a rozhodnutím. Upozorňují na chvíle, které nechceme ze svého života vymazat a ignorovat, ale naopak jimi manifestovat sami sebe. A v neposlední řadě je obřad to, co našemu konání dává sílu, podporu a sounáležitost.

Co je obřad a rituál

Rituál má svou definici, jako něco, co se musí opakovat, něco, co má význam, něco, co přináší a připomíná hodnotu. Předpokladem je očistění, propuštění starého. Smyslem je opustit jeden stav a vstoupit do jiného. Už tato definici procesu je významná. Lidé povětšinou přeslapují na jednom místě. Chtěli by jinam, ale nechtějí změnu. Je to pochopitelné, neboť reklama oslovuje naši hravost a nedospělost, tužby a předestírá člověku, co má chtít. 

Současný mediální svět nevede člověka k jeho zdrojům a k jeho síle, k jeho odpovědnosti a tedy i k odvaze vědět, co chce on sám.

Nevede člověka k uvědomění si obrazu světa, jaký by chtěl mít. Nýbž mu ukazuje obraz světa, jaký by měl žít. Vidíte v tom ten rozdíl? 

Úloha průvodce

Na to při rituálu potřebujeme průvodce. Někoho, kdo nebude zacyklený v plochém obrazu světa. Toho, který vnímá horizontálu i vertikálu světa. Vnitřně pociťuji rozdíl mezi obřadem a rituálem, ale to není tak podstatné pro náš článek. 

Přechodové rituály. A co ty? PŘEJDEŠ?

Přechodové rituály proměňují náš život

O rituálech již bylo napsáno mnohé. Mnohokrát se setkáte s návody a postupy. Vypadá to pak jednoduše. Zdá se, že stačí dodržet postup. Ale jen o postup tu nejde, za mne toto není celé.

Rituály proměňují člověka. Posilují ho, připravují, dávají uvědomnění si, kontext, pochopení. Svou proměňující kvalitu přinesou teprve  tehdy, pokud víme, proč je děláme.

Koukat na někoho jak fouká kouř do čtyrech světových stran, pro nezasvěceného může být nuda. Pro znalého je to nejsilnější moment obřadu. Moment podpisu smlouvy, moment prosby, která bude vyslyšena. Chvíle, kdy je vyslovena žádost a bude zpečetěna. 

Pokud se jedná o přesvědčení srdce, pokud víme, k čemu rituál slouží je mocným převozníkem. 

U přechodových rituálů název napovídá, chceme přejít z nějakého období do dalšího.

Dle mého vnímání a mých zkušeností se ukazuje, že mnoho lidí neprošlo zcela přirozeně přechody z dětství do dospělosti, do mateřství, do otcovství, do kněžství či moudrosti vědmy

Vidím ve své praxi, kolik mužů i žen zůstává viset v nějakém období svého života, ačkoli se svým věkem již přesunuli do jiné fáze. 

Každá fáze je oblast nebo časový prostor, chcete-li, jenž nás vede a ukazuje, jaká je naše role, úloha, úkol, co je smyslem tohoto období.

PŘEJÍT DO NOVÉ FÁZE ZNAMENÁ VĚDĚT, CO TAM DĚLAT, CO JE ŽÁDÁNO

Zůstáváme-li viset “někde”, nejsme ukotvení v prostoru a ve fázi života. Tím nejsme podporováni energií té skupiny, která se v tom samém obdobím nachází spolu s námi.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jaké existují přechodové rituály? Některé nás napadnou úplně snadno:

  • svatba,
  • narození dítěte,
  • první milostný akt,
  • umrtí dítěte či partnera,
  • nemoc,
  • odchod z práce - změna místa, vyhození,
  • stěhování,
  • přechod do důchodu..

Další se začnou postupně vynořovat, jakmile si položíme tuto otázku:

  • první menstruace,
  • přechod dívky do ženství,
  • přechod chlapce do jinoštví a do mužství,
  • odchod dětí od rodičů…

A pak jsou ještě další, které obrovsky zasahují a působí v našich životech a nejsou na první pohled zřetelné:

  • narození mne sama,
  • přijetí jména,
  • vstup do školy,
  • maturita či ukončení studia, imatrikulace a ukončení studia VŠ,
  • přijetí otcovství, přijetí mateřství,
  • podnikatelství,
  • změna zaměstnání,
  • rozchod,
  • klimakterium, krize středního věku, což je v podstatě volání naší duše, pokud s ní nejsme v kontaktu, jinak nic takového nepřichází,
  • odchod dětí z domova,
  • smrt…

Svatba - obřad síly páru a svobody

 "Ale měli to hezké, viď? Ani to nebylo moc dlouhý."  Byl útržek rozhovoru dvou starších dam před radnicí. 

PROSÍM? Mít to rychle za sebou. Jeden z důvodů, proč si lidé přejí aby ceremonie byli krátké. Nemuset být u svým emocí. Nemuset prožívat. Mnozí lidé necítí. A neuvědomují si svou necitlivost. takové věty je prozrazují. Jenže není nikdo, kdo by je nato upozornil. Leda, že jejich mladí, to mají jinak a pozvou své příbuzné na svatební rizuál, kde právě jde o to, projevit to, co k sobě cítíme.

Třeba chcete žít partnerství jinak než vidíte v rodině? 

Pak může být rituální svatba tím okamžikem, který všem ukáže, VAŠE  hodnoty jste se rozhodli vyznávat. RITUÁL ukážena to, co je pro vás důležité, kde vidíte význam a sílu partnerství.

Bez dlouhého vysvětlování, to rituál nechá ostatní prožít.

Jak je pro vás důležité soužití s partnerem? Co cítíte jako potřebné si slíbit a co pro vás znamená respekt a svoboda?

Máte oba stejný názor na partnerství a manželství? Co od něj očekáváte vy a co váš protějšek? Je manželství zlatá klec, ve které si jeden nárokuje druhého?… Jak je nahlíženo na manželství optikou vaší rodiny?

Svatební rituály, které provádím  jsou velmi silné a komplexní. Jsou to obřady nové doby, kdy si partneři uvědomují, že spolu chtějí být a to je dar. Ne, že musí.  Ve starobylém svatebním obřadu TŘÍ RŮŽÍ pracujeme s minulostí, s přítomností a vizí společné cesty. Dokážeme spojit obě rodiny do nové podoby, kde se podporují muži obou rodů navzájem a ženy od nevěsty i ženicha. Tahle síla, která pár podporuje na společné cestě je veliká.

Občas takový rituál provádím i kdykoli v partnerství. Není to vázáno na den svatby, protože toto je zcela jiné pojetí než lze očekávat na radnici města.

Rozvod, rozchod

… i to je součástí života. Společná cesta se již naplnila. Oba se naučili, co bylo třeba a je tu možnost nově a svobodně jít dál.

Nebo spolu zůstanete kvůli dětem? Potom vám možná nikdo nevysvětlil, jak to funguje. Jak takovým rozhodnutím, které není ve vnitřní pravdě, můžete svým dětem a sobě ubližovat.

  • Jak to poznám, že je čas odejít?
  • A pokud ano, lze se rozejít v přátelství a smíru s radostí a vzpomínkou na společně strávený čas?

ODCHÁZÍME OD SEBE A DĚKUJI ZA VŠECHNY DNY S TEBOU.

Já věřím, želidé rozpoznají, kdy spolu být a kdy se cesta dokonala. Nevěřím, že lidé se chtějí hádat a zlobit se na sebe. Věřím, že z nabízeného si vyberou smír a dohodu. A že tomu tak doposud nebylo zvykem? Pak je čas to změnit!

Oslava rozchodu je také oslavou společného života. Zavření dveří a otevření nových. Paradoxem je, že většina lidí spolu sice nejsou, ale dveře do minulosti nezavřeli. To je pak ovlivňuje i v dalších vztazích, které opakují stále dokola.

Přírůstek do rodiny změní mnohé

Napadá vás konstatovat něco podobného?  A tak jste se na to těšili, že?

Příklad myšlenek a prožívání:
ONA: On je v práci a já sama s dítětem doma. Copak si nevšimne, že jsem celý den v jednom kole? Já vím, vydělá peníze, ale kdyby byl s malou aspoň hodinu večer. Beze mne.  Už jsem se nevyspala několik měsíců… A nejspíš zase bude chtít sex… Taky by mě bavilo jet na pár dní na služební cestu… jenže tu trčím doma sama.

Ne, nebojte, není tu nic špatně, i když toto nejsou myšlenky lásky a radosti.

Co s tím?

  • Jak nebýt vyčerpaná a utahaná?
  • Jak se cítit celistvou, žádoucí a v radosti si užívat svého miminka?
  • Vždyť tak brzy vyroste… Jak cítit svou hodnotu?
  • Jaká je má hodnota a co to znamená být celistvou ženou a zvládnout roli matky?
  • A vím, co chci sama?... Jsem už matkou a nebo sama dítětem?

ON: Celý den jsem v práci a na služebkách a pak mi to doma ještě vyčítá. Myslí si, že mě to baví? Že bych taky nebyl radši s malou doma? A vůbec, co to je za práci, když to dítě skoro pořád spí… Už o mě ani nemá zájem. O milování se jí ani prosit nebudu, dopředu vím, že mě odmítne…

NEJPRVE JSTE PARTNEŘI, MILENCI A TEPRVE PAK RODIČE… To trvá i po narození dítěte, i tehdy, kdy vás pohltí oerativa všedního dne. Operativa přehluší pocity mezi vámi, zahrne vás a některé dusí. Až jednoho napadne, že tam cit není a dokonce je ochoten tomu věřit.

  • Jak cítit svůj přínos do rodiny a vidět opětování a lásku od své ženy?
  • Jak nepřijít o ten pocit, že jsem pro ni žádoucí?
  • Co je mým úkolem ve vztahu?
  • Co ode mne čeká?
  • A vím, co chci sám?... Jsem už otcem a nebo sám dítětem?

Miminko je vzacný dar a požehnání, ale nemusí to být snadné přijmout všechny změny, které s sebou přinese. Žádný učený z nebe nespadl a všechno chvilku trvá. A k tomu ty hormony a ty naše představy.

Nejčastěji se objevují rituály pro ženy (spojené s těhotenstvím, porodem a menstruací)  jsou, ale rituály vhodné i pro muže? A jaké?

No jistě i muži potřebují své rituály, Stejně jako dívky i chlapci.  Vstup do jinoštví, do mužství, do otce, do krále...

Jsou to kroky, které přivádějí chlapce k uvědomění si vlastní síly. Síly, která se projeví u muže. Bude to síla jenž ochraňuje, síla, která tvoří, síla, která trvá na svém názoru a zahrnuje a slyší i druhé. Neválcuje, ale moudře naslouchá. Tato síla dává mladému muži velkou svobodu. S tou je nesena i odpovědnost za své skutky. Nejde pak už o “poměřování pindíků”, ale jinošská a mužská soutěživost je trénink síly, mrštnosti a není to životní cíl. 

Tento přechodový rituál, přechod z chlapectví do jinoštví je jedním z nejdůležitějších. A proč? Protože zahrnuje matku i otce. A nutno říci, že díky tomu, že o něm většina lidí v naší společnosti nemá tušení, vidíme okolo sebe mnoho kluků v dospělém věku ( ale i žen). Bez tohoto přechodového rituálu mnozí nikdy nedospějí. 

Důležitost tohoto přechodu spočívá právě v zahrnutí rodičů. Tedy dvou generací.A u rituálů to tak vždy je! jsou rodové. A také v tom, je její současné úskalí. Rodiče sami nejsou zralí a dospělí a tak takový rituál nemohou svému synovi (dceři) dopřát. / Částěčně je tento proces u dívek uskutečněný skrze první menstruaci. Tím, že se k ní mnoho maminek neumí vztáhnout, tak i tady rituál pokulhává a děti zůstávají ve vzduchopráznu a v tabu, v neznámém.

Pokud mne někdo požádá o bližsí specifikaci, tak jde především o uvědomění rodičů. 

O co jde?  Syn je zprvu v péči především u matky.  Úkolem tohoto rituálu je, aby jej matka uvolnila, propustila, dovolila mu odejít směrem k otci a tam ho ponechat. 

Představte si takový rituál u domorodého kmene. Děti žijí s matkami ve společném stanu, příbytku. 

Při tomto rituálu odejdou synové, chlapci se svými otci na 3 dny mimo vesnici. Jen spolu. Muži. Na lovu, na stopování, v přírodě a bez žen. Je jim dána odpovědnost, dostávají úkol a také s ním i důvěru. Nejen od svého otce, ale všech mužů kmene. 

Důvěra je spojena s odvahou a i s odpovědností. Důvěra v sebe a odpovědnost za druhé. 

V naší společnosti tento fenomém moc nevidíme.

Po třech dnech, o návratu se chlapec nevrací k matkám. Již zůstává s muži. Matka tedy prochází sama rituálem propuštění. Udělení důvěry. A tato důvěra je založena na dvou fenomenech. První: musí důvěřovat a ctít svého muže. Druhý: díky důvěře ve svého muže ví, že bude postaráno o jejího syna. Dostává tak důvěru i syn, neboť jej předám do rukou a péče svému ctěnému otci.

Uzavřený kruh svobody a důvěry mezi muži a ženami, které svým živým příkladem učí i své děti.

Podívám-li se okolo sebe, vidím, že matky nechtějí pustit své děti, syny obzvlášť. Z nejistoty, z nenaplněného života, z neuspokojivého vztahu.  Tato poslední věta, může mnohé ženy rozhorčit. Mohou se domnívat, že to tak není, protože o něčem takovém, nemají potuchy.

Rituály oslovují především naší nevědomou část. Rituály nám dávají hluboký smysl a skrze ně ten smysl umíme i pojmenovat a zahrnout do života.

Když mizí rituály, ztrácíme i tohle. Člověk pak chřadne a strádá. Na duchu, po smyslu života a mizí hluboké uspokojení.

A tak se nabízí zase ta plytká zábava… jen na nás je zda z toho kola chceme vystoupit a dozvědět se o hloubce a významu toho, co děláme a nebo dělali naši předkové.

Je mi ctí odpovídat na otázky, provádět rituály a tuto přirozenost v člověku zase probudit. 

Odchod milované osoby, smrt

Každému je vyměřen přesně ten čas, který potřebuje. Lidé se na smrt zlobí. I když se připravujeme, ten moment nás vždy velmi zasáhne.

O to více, pokud se jedná o náhlou smrt.

  • Jak přijmout tuto stránku života?
  • Jak smrt chápat a jak dovolit duši milované osoby odejít a sobě dovolit žít.
  • Kde vzít sílu, když rodiče přežijí své děti?…

Pracuji jako průvodce a poradce pro pozůstalé a nejen z této praxe mám mnoho zkušeností.
Mnohé věty nefungují. Nefunguje:

  • To bude dobré.
  • To chce čas.
  • Neboj to přejde.
  • Vím, jak se cítíš…. i když obsah vět je v pořádku. jejich použítí nepomáhá s přechodem do nové skutečnosti.

My vlastně nevíme, jak se v takových situacích chovat. Nejsme připraveni na přítomnost smrti a konečnosti a to v jakékoli pozici – zda mi zemřel partner, umírá kamarádka, odešli rodiče, či jsem sama nemocná nebo jsem přišla o své dítě. Nejsme přiraveni na náhlou smrt ani jak přijmout sebevraždu.

Jak pomoci člověku, který prožívá ztrátu ve svém životě? I tady se jedná o silný a významný přechodový proces:

Truchlení je proces a tím je třeba projít. Protože smrt je v naší společnosti tabu, tak se většinou bolest spojená se smrtí a ztrátou řeší léky a antidepresivy. Nic z toho není nutné. Uvážíme-li, že následkem antidepresiv zamezujeme přirozenému průběhu a vývoji.

A smrt nese jeden z největších darů.

Vede nás k dospělosti, zralosti, pokoře a přijetí. Nenechme si tuto moudrost zastřít léky.  ( o práci průvodce pro pozůstalé a doprovázení umírajích se dozvíte na www.monikahasalova.cz

Můžete si táhnout průvodce SMYSL ŽIVOTA PO ZTRÁTĚ

Můžete si stáhnout i můj osobní příběh odchodu ého muže: Smrt je branou do života, vstupte

AKTUÁLNĚ

Nový ročníku TYRKYS, přihlášení do studia

Ročník TYRKYS 2021_2022 Univerzity vědomého života AMONIT je praktická cesta na které se potkáš se silou sebe sama. Jedná se o sebezkušenostní proces, který tě bezpečně provede cestou proměny v autentickou, svobodnou a šťastnou bytost v síle. vymazání starých vzorců a odvaha žít svůj potenciál naplno.

Začít změnu sebe sama

Přijít o práci? O partnera? Stav po rozchodu?

Stáhněte si průvodce po ztrátě. Ať ve vás nezůstává hořkost. 

Jak projít do osvobození a do klidu i po bolavé zkušenosti...

O SMRTI a věcech konečnosti života si přečtěte více u semináře Mistrovství zemřít, umění žít  či si poslechni video záznam o rituálech, smrti, konečnosti a rituálech, které osvobozují.

 s láskou Monika

Nabídka pro vás 

Nabízím vám osobní setkání či teraputickou poradenskou a průvodcovskou pomoc a podporu (konzultaci, i telefon a skype) na výše zmíněná témata či jiná témata v souvislosti s vaší životní situací.

Při našem setkání vám ukážu důvody a princip fungování okolností v našem životě. Skrze pochopení principu dynamiky vztahů, pochopení fungování karmy a rodinných schémat se můžete podívat na svou situaci z nadhledu a komplexně. Můžete pak zahlédnout a vidět smysl a přínos situace pro vás a vykročit s pochopením a poznáním. Bude vám srozumitelné, proč se některé události ve vašem životě dějí. Proč se některé okolnosti stále opakují. Pochopíte, jak z takového kruhu můžete vystoupit a tím vše změnit.

Na základě našeho osobního setkání vám nabízím i praktické provedení rituálů. Podrobnosti a okolnosti budeme vždy domlouvat individuálně podle vašich představ.

Rituály manifestují náš postoj k životu. Oslavte jej a přijměte život se vším, co nese.  

MONIKA HASALOVÁ

www.vedomyzivot.com