Cesta k roku 2030 a role srdce

Budoucnost lidstva nebude určena tím, kolik informací získáme. Ale tím, zda dokážeme spojit jasnost mysli s moudrostí srdce.

Možná největší proměnou příštích let bude znovuobjevení člověka,
který se naučí používat mysl s velkou přesností a srdce s velkou odvahou.


V posledních letech se stále častěji objevují otázky, zda jsme svědky pouze rychlých společenských změn, nebo zda se odehrává něco hlubšího.

Některé staré tradice – včetně výkladů mayského odkazu, učení indiánů Hopi i dalších domorodých kultur – hovoří o období velké proměny lidstva. Ne jako o jediné události, ale jako o postupném přechodu do jiného způsobu života a vnímání.. 

Ať už tato proroctví chápeme doslovně nebo symbolicky, stojí za zamyšlení. Možná totiž nepopisují budoucnost světa., nýbrž popisují proměnu člověka a konec vlády lineární mysli.

Konec vlády lineární mysli

Právě žijeme v období, kdy je aktivováno naše tělo a vnímání novým způsobem. Postaru naše mysl hledá jednoduché příčiny a jasné odpovědi. Mnoho lidí dnes zakouší, že dosavadní způsob vnímání a rozhodování přestává stačit. Roste citlivost i potřeba hledat pevnější vnitřní orientaci.

Nemůžeme nové poznání pojmout starými nástroji. Staré způsoby uvažování již dosloužily a uvolňují místo novému procesu.

Srdce jako centrum orientace

Srdce propojuje. Vyhledává mezi množstvím potencionalit tu konkretní a harmonickou variantu. Mysl může vytvořit seznam všech možností, jejich výhod a rizik. Srdce však rozpozná, která z nich je v souladu s našimi hodnotami, tělem a celkovou situací.

Mysl pak takovýto děj interpretuje.  

A když mysl začne sloužit srdci v člověku, nachází své správné místo.

Ve škole se učíme o srdci jako o mimořádném biologickém orgánu. Víme, kolik má komor, jak fungují chlopně i jakým způsobem pumpuje krev. 

Jenže téměř nic se neučíme o tom, proč je právě srdce po tisíce let ve všech velkých duchovních tradicích symbolem nejhlubší lidské moudrosti. Např.: Buddhismus hovoří o probuzeném srdci, Křesťanští mystikové o srdci jako místě setkání s Bohem, Súfijská tradice mluví o očištění srdce a Taoismus popisuje vnitřní střed člověka.

Budoucnost lidstva nebude určena tím, kolik informací získáme. Ale tím, zda dokážeme spojit jasnost mysli s moudrostí srdce.
Monika Hasalová

Jde o  místo, ze kterého člověk přestává svět hodnotit a začíná jej skutečně vnímat.

Budoucnost lidstva nebude určena tím, kolik informací získáme. Ale tím, zda dokážeme spojit jasnost mysli s moudrostí srdce.

Možná právě proto dnes tolik lidí intuitivně hledá návrat k jednoduchosti. Ne jako útěk od světa, ale jako návrat ke své vnitřní stabilitě.

Přejít k srdci lze např pomocí  těchto prostých kroků:

  • Uzemnění umožňuje odlišit hlubší vnímání od strachu a rozrušení.

Pravidelný kontakt se zemí, přírodou a vlastním tělem pomáhá obnovovat pocit stability uprostřed rychlých změn.

  • Ztišení pomáhá zachytit jemnější vnitřní odpověď.

Ne každá informace si zaslouží naši pozornost. Ticho dnes není prázdnotou. Stává se prostorem, ve kterém může dozrát porozumění.

  • Důvěra dovoluje nechat porozumění dozrát, aniž by mysl okamžitě vynucovala řešení.

Období nejistoty nemusí vždy znamenat, že se něco pokazilo. Někdy je známkou toho, že staré způsoby myšlení a jednání již přestávají nést život a uvolňují místo novým.

A na závěr...

Možná nejsme svědky série nesouvisejících událostí. Možná jsme účastníky období, ve kterém se člověk učí žít s větší odpovědností, propojeností a vědomím.

Ať už tento proces chápeme duchovně, psychologicky nebo společensky, jedno zůstává společné: Nejhlubší proměna nezačíná změnou světa kolem nás. Začíná změnou způsobu, jakým jsme přítomni sami sobě.

s láskou Monika

Možná největší proměnou příštích let nebude vývoj technologií. Možná jí bude znovuobjevení člověka – který se naučí používat mysl s velkou přesností a srdce s velkou odvahou.
Monika Hasalová

DALŠÍ ČLÁNKY

Ze života: Za volantem stál příběh a osud, který nepatřil jí

Příběh o tom, jak se za potížemi s řízením může skrývat hlubší příběh, který volá po vyléčení. „Musíte se vyjezdit.“ Tuto větu slýchala opakovaně. Řidičský průkaz měla, po zkouškách přibližně rok řídila a opravdu se snažila. Jenže kdykoliv usedla za volant, její tělo spustilo poplach. Potily se jí ruce, třásly se, cítila silný tlak a nebyla schopná v klidu řídit.

Vidět potenciál druhého není totéž, jako čekat, až se změní 3/3

V předchozích dvou článcích jsem psala o dvou důležitých stavech. O chvíli, kdy nežijeme vztah, ale naději na jeho budoucí podobu. A o chvíli, kdy se trpělivost mění v utrpení a v opouštění sebe. Třetí pohled tento oblouk doplňuje.

Láska není schopnost vydržet všechno 2/3

Láska není schopnost vydržet všechno.

Nejtěžší není ze vztahu odejít, ale... 1/3

NEJTĚŽŠÍ NENÍ ODEJÍT. NEJTĚŽŠÍ JE PŘESTAT ČEKAT. Někdy nezůstáváme ve vztahu proto, že je nám v něm dobře. Zůstáváme, protože stále vidíme, co všechno by mezi námi mohlo být.