Líbí se mi to - protože proto
03. prosince 2018
Odvaha nechat se vidět.
Tvoříš, maluješ, socháš, stavíš domy... S jakým záměrem. Být úspěšný, předvést se a nebo ze srdce.
Když krásno mění svět - cítíme to všichni. Jen se s tím potkáš, jsi tím prostoupený, zasažený.
Zasahujme se svými srdci.
Oslava krásy
Oslava krásna a těch, kteří ji probouzení
Mluvme všemy formami, všemi jazyky, které podporují krásno v nás. Které inspirují a otevírají úžas. Ach - to “aach” hluboké ve výdechu!!!
Ani nevíš proč - a v tom místě, kde nevíš proč odověďani nehledáš. Dítě by řeklo - PROTOŽE PROTO.
Krása, která tě uvnitř tebe dojímá, krása která tě okouzluje. Krása, která tě otevírá. Když nehodnotíš a je ti tak nějak jedno co na to druzí. Kdy tě ani nenapadne to hodnotit a co vlastně.
Kdy tě krása obdaruje?
Jsi v přítomném dojetí, obdarovaný krásnou, která oslovuje…. Pak se někdo objeví a chce to zdůvodnit. "A proč?" ptá se. " A co se ti tohle líbí?"
Někdy to víme…. profesionál řekne - je to dokonalé - v barvách, ve tvarech, v načasování, v dynamice, v plynutí, v harmonii, v souladu, v celistvosti, v detailech…. ale někdy nevíš - nevztahuješ se. A přesto můžeš odpovědět:
Víš, člověče, je to krásné - proč - protože to cítím!!! Tou krásou jsem já a proto ji cítím.
Dojímá mne to. Otevírá mne to. Vhání slzy do očí. Jsem tomu tak přístupný, že s tím rezonuji. Jsem s krásnou v souladu…
Když je krása pro nás tak znatelná, nejsilnější vyjádření je obsaženo ve slově: děkuji!
„Fotograf tvoří světlem - venku i uvniř... a všichni tvoříte světlem své autenticity.”
Děkuji ti malíři, sochaři, básníku, poeto, staviteli, můj muži, synu, dcero, ženo, řemeslníku, muzikante, živote, lásko, komediante… umělče svého života tvoření….
Děkuji všem umělcům - baleťákům, tanečníkům, zpěvákům, mistrům svého konání… výrobcům hudebních nástrojů, grafikům a architektům - kteří tvoříte srdcem. Dbáte krás světa a svého poslání. Nenecháte se zmenšit, osekat a zavřít do šablon, do předpisů a rámců, které omezují. Do forem, které řežou vysílají s’ípy ze stavev a rohů… vy jenž prosazujete plynutí a tvoření a vaše díla podporují život okolo sebe či i v sobě…
Po námaze nádhera
Vy jenž tvoříte ze srdce a nemůžete jinak…. děkuji, že předstupujete před lidi a ukazujete skrze sebe - dokonalost těla, pohybu dechu, souladu… A ta lehkost vyvěrá z vás, i když za ní je mnoho dodin tvrdé přípravy…
Vy fotografovové, kteří zastavíte událost v čase, která ukazuje to před i po… vy jenž kreslíte světlem. A tvoříte skrze světlo v sobě - víte o něm?
Vy jenž zachytíte pomíjivý moment krásy, moment života s jeho hloubkou a pravdivostí…
Vy jenž mne rozesmějete moudrostí myšlenek, hravostí slov, alchymií jazyka a nápady skrytými až za nápady... Vy jenž tvoříte život lehkým...
Vy jenž jste sebou… děkuji
s láskou Monika
DALŠÍ ČLÁNKY
Ze života: Za volantem stál příběh a osud, který nepatřil jí
Příběh o tom, jak se za potížemi s řízením může skrývat hlubší příběh, který volá po vyléčení. „Musíte se vyjezdit.“ Tuto větu slýchala opakovaně. Řidičský průkaz měla, po zkouškách přibližně rok řídila a opravdu se snažila. Jenže kdykoliv usedla za volant, její tělo spustilo poplach. Potily se jí ruce, třásly se, cítila silný tlak a nebyla schopná v klidu řídit.
Vidět potenciál druhého není totéž, jako čekat, až se změní 3/3
V předchozích dvou článcích jsem psala o dvou důležitých stavech. O chvíli, kdy nežijeme vztah, ale naději na jeho budoucí podobu. A o chvíli, kdy se trpělivost mění v utrpení a v opouštění sebe. Třetí pohled tento oblouk doplňuje.
Láska není schopnost vydržet všechno 2/3
Láska není schopnost vydržet všechno.
Nejtěžší není ze vztahu odejít, ale... 1/3
NEJTĚŽŠÍ NENÍ ODEJÍT. NEJTĚŽŠÍ JE PŘESTAT ČEKAT. Někdy nezůstáváme ve vztahu proto, že je nám v něm dobře. Zůstáváme, protože stále vidíme, co všechno by mezi námi mohlo být.