R.I.P. sedm let plus

R.I.P. plus sedm let 

Text dopisu, poslaného těm, kteří si stáhli eBook s mojim příběhem
Smrt je branou do života. Vstupte.

 Sdílím s vámi tento dopis, neboť reakce na něj a některé komentáře ukazují zas a znova tu důležitost přijetí všech projevů života... a tím je i ztráta a SMRT.  
Co se dělo v rámci sedmi let a jak se cítím po sedmi letech po odchodu svého manžela...


R.I.P. plus sedm let 

Sedm let po odchodu mého manžela. Muže mých snů - jak to lze napsat tam, kde se potkají bytosti i jejich srdce.

Sedm let po našem rozloučení se ve fyzickém těle a já teprve nyní mohu říci, že se cítím uvolněná. 

Abyste dobře rozuměli tomu výrazu. Je to můj vnitřní pocit povolení a uvolnění. 

Posílám tento text vám, kteří jste četli ebook s naším, příběhem a tak jste se tak stali nedílnou součástí i mého života. 

Milí přátelé, 

s díky a s vděčností dnešního dne s vámi chci sdílet své osobní poznání a hluboké vnitřní pocity. 

Jsem průvodce a terapeut, pro něktreré lidi zosobňuji v jejich fázi vnímání i učitele, díky své pozici lektora v Univerzitě vědomého života AMONIT, ale bez ohledu na pohledy lidí okolo mne, jsem především člověk. 

Člověk se svými možnostmi, omezeními i poznáním. Poznáním na úrovni myšlení a osobní vnitřní zkušenosti a prožitku… a také člověk, který dostal dar setkání se s odchodem milované osoby a osob. Tento životní moment je velkým učitelem. 

Vjem nekonečnosti mi dává možnost použít jinou optiku na smrt. A přesto mne tento pohled neochraňuje před prožíváním ztráty, před smutkem a před bolestí…  S těmito pocity se potkává každý, kdo zažil ztrátu milované bytosti.

Píši o daru smrti! 
 

Ne to není omyl. Po setkání se se smrtí, již nezůstaneme stejní. Je to dar, dar života! Vědomí života, vědomí přítomnosti, vědomí konečnosti…Mnozí z vás vědí, o čem tato slova jsou.

Možná jste si někdo stáhnul eBook ze zvědavosti, možná někdo z motivace a volání vnitřního hlasu, jiní díky Jardovi Duškovi a někteří, protože jste se i vy právě potkali se smrtí…

Ať tak či tak, víte, jak vypadal můj den před sedmi lety. Je to důvěrné a máme to společné. Dovolte mi dnes sdílet mé další vnitřní pocity. 

Jako terapeut a průvodce pro pozůstalé, i ze zkušeností lektora a průvodce konstelacemi mám mnoho zkušeností s naší schopností přijmout odchod, či změnu v našich životech… Prvořadě mám na mysli změnu, spojenou se ztrátou blízké osoby.

V naší společnosti je smrt jako tabu. Ne toliko pro vás - jinak byste si nestáhli mou knihu. Přesto, přátelé, posuňme to ještě dál.  

Setkání se smrtí a odchodem milované osoby je bolavé vždy. Snad  jen u sebvraždy jsou tu ještě silnější pocity vedle bolesti. Pokud se potkáte se sebevraždou, je to ještě kategorie sama o sobě - vy, kterých se to týká víte. Zůstanete tady po smrti blízké osoby sami a není s kým a o čem dál mluvit.

Nechají vás v tom. A jeden z prvních pocitů je, že se zlobíte. Co zlobíte?!  Možná si dokážete přiznat, že máte vztek. Kurva, velký vztek!!! A bolest k tomu. A smutek. A výčitka? Možná ne. Ale otázky. Mnoho otázek. A také mnohé věci, dopisy a zprávy, které patří vám, jsou nyní předmětem doličným u policie…

Někdy to není sebevražda, ale mnohé okolnosti okolo a další ztráty, které udělají pro vás celou skutečnost ještě komplikovanější. Jedná se o situace, kdy sama ztráta blízké osoby je velkou zátěží na jednotlivce a jeho psychiku i praktický dopad na jeho životní realitu.

Po smrti blízkého člověka jsme ve fázi velkého šoku a pokud se v tomto období potkáme s další ztrátou, zpravidla je tím myšleno v prvních 6 měsících, je účinek a vliv obou událostí geometricky zesilující. 

Skutečnost násobné ztráty “jistot” v našich životech následujících bezprostředně po sobě způsobé rozběhnutí procesu nazývaného: “ komplikované truchlení”.

Ano, tolik odborná literatura.  A nyní můj osobní příběh. 
Jak to nazvat? Že jsem měla tu čest potkat se s procesem komplikovaného truchlení? Ano stalo se to. 

Tato znásobená  zkušenost ztráty mne uvrhla na samé dno vnímání sebe sama. Nejsem už manželkou… nejsem už ředitelkou společnosti… nevím jaké místo je v životě… v životě KOHO? Aha v mém životě…. takže mové otázky. V jakém životě hledám své místo. Mé místo!?

I když se lidé potkají s kumulativní ztrátou obzvlásť během 6 měsíců po prvním kontaktu se ztrátou, ještě to neznamená, že se u nich rozběhně kumulované komplikované truchlení. 

Pokud se tak stane, jsme na cestě procesu, který o něco komplikovanější a náročnější.

Máte pocit, že více neunesete - ale ano! Unesete.

A nyní to přišlo. Unesete to. Nikdy vám neni naloženo více, než unesete. A i když to vypadá, že se to nedá zvládnout, je to právě ta míra, které jste hodni. 

Období, kterým procházíme, období truchlení má své fáze… a pokud jimi projdeme, tzn. že nezůstaneme viset v některé z nich, jsme posíleni.

Muži se porovnávají s truchlením jiným způsobem než ženy.  A každý jednotlivec to bude mít ještě své osobité. 

V mém případě mohu vidět proměny, které dnes uchopím pohledem 7 let a 7 čaker.

Má osobní zkušenost - 7 let po ztrátě. 7 let , 7 čaker, 7 pohledů či úrovní vnímání chcete-li.  

První rok


- první čakra, místo v životě, kde je místo v životě - kde jsou mé kořeny, kým jsem a kam patřím? Zůstanu bydlet na stejném místě? Kde je mé místo? Kde je mé místo pracovní. Co si sama počnu? Umím být sama? Nevím - kdo jsem, co jsem . Je v tom vůbec rozdíl? No ano je a obrovský... cesta tohoto zjištění se otevřela...

Druhý rok
 

- druhá čakra, vztahy: kde je místo z hledika vztahů? Jsem stále matka? No ano - ale jak se cítíte v této pozici po ztrátě partnera? Již ne manželka - ale žena. Jak se cítíš jako žena - či muž… Co předměty v bytě? Mohu je vyměnit? Chci je vyměnit? Jak naložit s věcmi. Některé mohu vyhodit, některé ještě ani nemohu vzít do rukou… krok za krokem. Vztahuji se k tomu.

Třetí rok


- třetí čakra: síla, tvá síla, síla tvé pozornosti,  kam upínáš svou pozornost? Díváš se dopředu? Co nového vzniklo? V tobě? Co nového vyrůstlo? Nebo se jen ohlížíš přes rameno? Dokážeš vidět sebe? Ano nově! Samu sebe a za sebe. Více více vnímám sebe v mém pokračujícím životě. Stojící sama. Stát sama je i bolestivé, připomíná to osamění a zároveň to je jediná cesta zkrz proces truchlení, na jejíž konci tu stojím sama za sebe. ta která o nic nepřišla - když přijala vše to, co přišlo samo.

Čtvrtý rok

- čakra srdce: láska, SEBEláska - přijetí sebe a rozdávání ze sebe. Ne sebe! V tom je velký rozdíl.. Co nové v tobě vyrostlo. Co můžeš nabídnout, co přýští z tebe sama.

Pátý rok

- krční čakra: vyjádření sebe o sobě, za sebe a ne proti druhým. Jak o sobě dáš vědět? Co dokážeš vyjádřit a vůči komu a jak za sebe? Jaká je tvá schopnost mluvit, věci pojmenovat a možná si i říci o to, co ti náleží či na čem ti záleží…? Dokážeš svou vnitřní moudrost osobního poznání sdílet? Sdílet a využít kvalit jednotlivých čaker, oněch zkušeností předchozích let? Cestovat? Kráčet svou cestou svým životem? Radovat se?

Šestý rok

- vnitřní vnímání a intuice - vděčnost a pochopení souvislostí. Děkuji že mohu naplňovat svou cestu.

Sedmý rok

- přijetí… vyšší princip a tvá identita sounáležitost s celým procesem… Děkuji, děkuji, děkuji… cítím vdečnost, volnost a jemnost. 

Skrze tuto jemnost se dívám i na muže okolo sebe. 

Už od nich nepotřebuji, aby mi naplnili život, aby se o mne postarali způsobem - starej se.

Ale také se jim nepoložím do náruče, kde bych se rozpustila a ztratila se v nich. 

Stojím tu. Na svých nohou…v pokoře před během událostí v našich životech, v naději, že zahlédnu poselství různých situací a v důvěře, že tam vždy konkrétní význam je, i když ho třeba právě přes bolest, zrovna nevidím. 

Vím, že jej zahlednu, až přijde čas. Až se bolest projeví a bude prožitá, až opadne a odezní… naleje se do mého života to další, to nové…

Emoce a pocity se proměňují během dne mnohokrát. Přicházejí a odcházejí stejně jako myšlenky.  Pohybují se jako oblaka na nebi… Je tedy bláznovstvím, chtít bílé mráčky držet při úsvitu na místě a nebo černé mraky daleko od slunce… Nejde to. Nepovede se ti to. Nesnaž se o to…

Pozoruj je. A zůstávej u toho co právě teď je. Je-li tu černý mrak a stíny a chladno, pak tu právě teď toto je. Nemá smysl, tvářit se, že není. Pak to projev. Projev, že ti je chladno a buď ti někdo podá teplou deku, nebo si ji vezmi sám či sama. 

A také se připrav na to, že i tyto mraky přejdou. Pocity pominou. Mohou pominout.  Mnohdy si je držíme. Bolíme se uvnitř. Svým rozhodnutím! 

Ano někdy si prostě neumíme představit jak nově žít. Život vyžaduje energii. Ale i když máš pocit, že se ti jí nedostává, věz, že ji máš. 

Pravděpodobně ji, ale spotřebuješ jinde. Na odpor vůči životu. Na držení mraku nad hlavou, nad vytvářením dojmu stínu, i když je obloha jasná…

Chápu to. Vidím to u klientů, u studentů a znám to sama od sebe…

Dojít jinam než právě jsi, znamená začít dělat jiné věci a nově.

Je nekomfortní, je to nové… je to nové, nejisté… A také se o tom dá říci - je to živé, je to možné, je jisté, že to nebude stejné, nové poznání, nová zkušenost…. 

Cítíš se aspoň trochu zvědavý a zvědavá jaké to může být?

Může to být krásné, přátelé…

Je to krásné, objímám vás… krok za krokem, tak jak to umíte…

 s láskou Monika

AKTUÁLNĚ

Začátek ročníku SAFÍR, doplnění zbývajících míst

Ročník SAFÍR 2019-2020 Univerzity vědomého života AMONIT je praktická cesta na které se potkáš se silou sebe sama. Jedná se o sebezkušenostní proces, který tě bezpečně provede cestou proměny v autentickou, svobodnou a šťastnou bytost v síle a ve spojení se svým srdcem.

Začít změnu sebe sama


DALŠÍ ČLÁNKY

R.I.P. sedm let plus

R.I.P. sedm let po odchodu milovaného muže se nadechuji nově. Jaké byly ty jednotlivé roky a co lze očekávat v procesu truchlení... Jen se nezastavit!

Vánoce - Spojení s EGYPTEM. Osiris a Issis: živé poselství.

Hmmm kdyby advent byl letos jako jindy, tenhle článek nevznikne. Ale nyní, jsou lidé připraveni...

Adventní čas 2018, projdi dovnitř

Advent nás vždy volal k zanoření se do vniřních hlubin sebe sama - ale tento je ještě o něco hlasitější. Co přinese rok 2019 a jak s tím tento advent souvisí...

Líbí se mi to - protože proto

Co způsobují ti lidé jenž tvoří tak, že probouzejí krásno v nás... Tím oslavují tebe! Ty tóny hudby, která se rozlijí v tobě, ten úžas nad tvarem sochy, ta ladnost křivek, pobybu... Tvoříš, maluješ, socháš, stavíš domy... S jakým záměrem. Být úspěšný, předvést se a nebo ze srdce.